Prázdniny jsou za námi, začíná nový školní rok a s ním i podzimní orientační sezona, na kterou jsme se určitě všichni těšili. Než se ale naplno vrhneme do podzimních tréninků a závodů, stojí za to se ještě krátce ohlédnout za létem. Pro řadu členů OPI totiž rozhodně neznamenalo dva měsíce bez orienťáku.
Jednou z největších událostí byl Světový pohár ve Vyšším Brodě, na jehož pořádání se aktivně podílela i řada našich členů. Pro mnohé z nás to tak byla příležitost poznat velký mezinárodní závod z úplně jiné strany – ne s čipem na prstu, ale jako součást početného pořadatelského týmu.
Se Světovým pohárem byly spojené také závody Czech O-Tour. A kdo zrovna nepořádal, mohl si naopak vyzkoušet závodění v terénech kolem Vyššího Brodu, tedy v prostředí, ve kterém se pohybovala i světová špička. Byla to pěkná možnost alespoň na dálku porovnat, jak nám ve stejných kopcích, kamenech a jihočeských lesích fungují nohy a hlava. A možná také zjistit, že to, co v podání nejlepších závodníků světa vypadá v televizi docela jednoduše, už tak jednoduché není.
Druhou velkou prázdninovou akcí bylo tentokrát čistě naše klubové soustředění ve Švédsku. Několik statečných vyrazilo na sever do okolí Örebra, kde jsme využili připravené tréninkové tratě vzniklé ve spolupráci Českého svazu orientačních sportů s místními švédskými oddíly.
A bylo co objevovat. Švédské terény nabídly úplně jiný orienťák, než na jaký jsme zvyklí doma – různé typy lesa, množství terénních detailů, kamenů, bažinek a míst, kde české návyky občas přestávaly fungovat. Tréninků bylo opravdu hodně a každý si mohl vyzkoušet, jak rychle se dokáže novému prostředí přizpůsobit.
Základnu jsme měli v krásném kempu nedaleko Örebra a vedle samotných tréninků zbyl čas i na poznávání švédské přírody a společné zážitky. Celé soustředění jsme zvládli bez vážnějších zranění, v dobré náladě a hlavně s pocitem, že jsme si ze Švédska přivezli něco víc než jen naběhané kilometry. Pro každého to byla trochu jiná zkušenost, ale právě setkání s úplně odlišným typem orientačního běhu bylo asi tím nejcennějším.
Léto tedy bylo nakonec orienťákem naplněné docela poctivě. Někdo pořádal, někdo závodil, někdo trénoval ve Švédsku a někteří stihli od každého něco.
Teď už jsou ale prázdniny minulostí. Začínají pravidelné tréninky, oblastní závody a celá podzimní sezona. Tak ať do ní vstoupíme s chutí, kterou jsme si přes léto stihli nastřádat – nebo alespoň s odpočatýma nohama.
